***ů...Dušičkový sen.....***
15. 11. 2009
   
Znovu je tu zvláštní čas
čekávám ho každým rokem
do spánku mi vchází zas
smutný chlapec tichým krokem
   
Sen vždy mívá stejný děj
na hřbitov mně cosi táhne
vychází mi vstříc pak z něj
malý kluk a ruce vztáhne
   
Dám mu ruku a on kráčí
mezi hroby jako vánek
na konci se tiše stáčí
ke zdi kde spí dlouhý spánek
   
Ledovou rukou pevně mou svírá
ten snový klučina není mi cizí
u staré lavičky sen mi však zmírá
a pohled prosebný pokaždé mizí
   
Říjen zem pokrývá spadaným listím
a já se rozhodl na hřbitov zajít
možná že na místě konečně zjistím
že místo ze snu nemůžu najít
   
Na konci aleje pomníků marnosti
zůstala u zdi jen poslední lavička
na ní tam sedí teď k mé velké radosti
jako by z pohádky kouzelná babička
   
Nejsou tu hroby jen tráva a zeď
u zdi pak kytka a jediná svíce
asi to stařenka dala tam teď
jsme tady dva a nikdo více
   
Tak jsem si přisedl a navázal řeč
proč dává na místo bez hrobů kvítí
kde je jen tráva a vysoká kleč
a proč tam svíčka samotná svítí
   
Povím ti mládenče o tomto místě
co jsem už slyšela od svojí tety
prý tady dávali nevím to jistě
mrtvolky sirotků před mnoha lety..
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář